LÁSKA...

Všichni po ní toužíme, všichni si ji žádáme, ale málokdo ji opravdu poznal…

Všichni hledáme lásku na třech úrovních

- vně mimo sebe

- uvnitř sebe

- jsem láskou

Pravá LÁSKA je bezbřehá, oceánská emoce, prosycena křišťálově čistou energií. Ona jediná nesoudí. Ona jediná se ve své plnosti zrcadlí ve všem, co jest, protože vše obsahuje....

JE VŠÍM. VŠE MILUJE, VŠE JE PRO NI DOKONALÉ tak, jak to jest. LÁSKA je vnitřním barometrem, ukazatelem, na čí straně člověk stojí. LÁSKA zrcadlí jen LÁSKU.

LÁSKA se LÁSKY nebojí, nevyvolává emoci strachu, podle toho poznáme, jaké síly námi vládnou.

Cítí-li Duše STRACH, je zřejmé, že není plně v LÁSCE. Je to totiž Ego, co se tak úpěnlivě brání zániku své moci nad námi.

LÁSKA nemá potřebu druhé napravovat, opravovat jejich chyby, ona je soucitně objímá, ač si jich je plně vědoma…

LÁSKA je úplné odpuštění, vlastním příkladem volá všechny za sebou. Její síla není v odmítání a Oddělování, ale v přijetí a Jednosti. Ona je v Pravdě alfou i omegou, miluje stejně prostor nebe i pekla… Nevnímá v tom rozdíl.

Pravá LÁSKA zůstává vždy LÁSKOU, nemiluje „VÍC“ nebo „MÉNĚ“ . Prostě MILUJE, nepřetržitě VŠE prostupuje a udržuje ŽIVOT. Nepřetržitě tvoří ŽIVOT. JE ŽIVOT.

Bez LÁSKY není života, bez LÁSKY je totální DESTRUKCE, zánik…

O LÁSCE už bylo tolik řečeno,, tolik napsáno, ale LÁSKU nelze dostatečně vyjádřit slovy, nelze ji zachytit v symbolech, pouze osobní, plně prožitý PROŽITEK nám může LÁSKU v Pravdě přiblížit.

Nejlépe však LÁSKU poznáme, když se LÁSKOU staneme.