Komunikace - slovo, vědomá tvorba

Stala jsem se pozorovatelem lidské mluvy. Hodně mlčím, málo mluvím a tak potvrzuji pravidlo, mluviti stříbro, mlčeti zlato. Pravdou je, že ticho v mém prostoru je obrovské. V mém naslouchání okolního světa se dozvídám mnoho nového, mnoho inspirativního, mnoho naučného, co mohu použít. Zaměřila jsem se na používání slov, na vědomé používání slov. Začala jsem si sepisovat slova, jak lidé tvoří věty, jak reagují v různých běžných situacích. Zábava začala. Zábava, ale ona to zábava nebyla. Spíše jsem cítila smutek nad tím, jaká slova lidé mají naučeny a podvědomý software posílá na jazyk myšlenkové procesy bez myšlení a slova padají mnohdy z úst, aniž by měla záměr, cíl, laskavost, soucit, respekt.

Začala jsem vnímat energetické pole slov. Eliminovala jsem lidi do kategorie nepřátelský a přátelský vesmír...chvíli poslouchat a víte, s kým máte tu čest si povídat. Zda je to negativista, či pozitivní otevřený člověk. Pár slov ve větách napoví mnohé. Takže máte na výběr, zda pokračovat v rozhovoru, naslouchání či ukončujete vlastní působení. Hlídáte si tak svoji energii a vědomě rozhodujete, jak s ní nakládáte. Je to prima hra. Koho zajímá spojení, vazby slov, která je fajn používat vědomě v lidské mluvě, můžeme si o tom popovídat.

Velkým učitelem mi byl Petr Vladyka, Karel Kříž a Tomáš Keltner. Vlastně nejvíce mne naučili lidé.